KAŽDÁ MYŠLENKA JE SEMÍNKEM

Dnes jsem se procházela zahradou.
Tráva se leskla a vítr si hrál s listy,
zatímco já jsem kráčela tiše,
abych nevyplašila klíčky,
které právě vyrůstaly z půdy.

A při tom tichém pozorování jsem si pomyslela,
jak podobné jsou myšlenky semínkům.

Lidé často věří,
že když něco neřeknou nahlas,
nikdo to neuslyší.
Že to zůstane jen uvnitř nich,
neviditelné, bez následku.

Ale vesmír slyší všechno.
Slyší i ticho mezi slovy.
A všechno, co vyšleš,
padá do půdy života,
jako zrnko do hlíny.

Každá myšlenka je semínkem,
které má svůj čas,
svou hloubku,
a svůj způsob, jak vyklíčit.

Někdy to trvá dny,
někdy roky.
Ale nic se neztratí.
Všechno, co jsi kdy cítila,
v sobě nese potenciál růstu.

Carl Jung kdysi řekl,
že to, čemu odporuješ, přetrvává,
a to, co přijímáš, se proměňuje.
A já dodávám:
to, čemu dáváš pozornost, roste.

Když v srdci chováš zlost,
promění se v trn,
který tě jednou píchne.
Když v mysli zaléváš vděčnost,
rozkvete z ní zahrada,
která voní ještě dlouho po dešti.

Zastavila jsem se pod starým keřem růží
a chvíli jen dýchala.
Všude kolem mě bylo slyšet,
jak Země přemýšlí.
Jak ticho klíčí.

A tehdy jsem pochopila,
že i když tě nikdo nevidí,
i když nic neříkáš,
tvoje energie šeptá za tebe.
Tvoří svět.

Každé slovo,
které neřekneš, ale pomyslíš,
je výdech směrem k tvoření.

Tak přemýšlej jako zahradník.
Zasévej s láskou.
Protože semínka myšlenek nikdy nezmizí.

Buď z nich vyrostou růže,
nebo plevel.
A každá myšlenka se jednou vrátí,
jako květ,
nebo jako stín.